Budova bývalého okresního soudu  —  dnešní sídlo muzea

Zřízení okresního soudu v Bojkovicích

Bojkovice disponovaly soudní pravomocí pravděpodobně od 2. poloviny 15. století. Soudní procesy se později konávaly v bojkovské radnici. O průběhu jednání vypovídá unikátní Krevní kniha městečka Bojkovic, kde jsou zaznamenány procesy z let 1630 - 1721. V souvislosti s reformou soudnictví v 18. století Bojkovice soudní pravomoc ztratily. Koncem 19. století se objevily snahy o zřízení okresního soudu. V roce 1894 po referátě Dr. Podbrdského bylo doporučeno moravským zemským sněmem zřízení okresního soudu v Bojkovicích. Obecní zastupitelstvo, které se konalo 6. června 1895, se zavázalo, že soudní budova bude vystavena na náklady obce a předána k bezplatnému užívání státu. O pomoc k získání finanční podpory byl požádán i poslanec Dr. Ant. Stojan. Dne 16. srpna 1901 povolilo ministerstvo spravedlnosti ve Vídni zřízení okresního soudu a berního úřadu v Bojkovicích. Po zboření bojkovské radnice z roku 1673 se začalo vedle obecné školy s výstavbou nové budovy, která byla dokončena roku 1904. K nově vzniklým úřadům byly přiděleny tyto obce: Bojkovice, Bzová, Hostětín, Komňa, Krhov, Kladná-Žilín, Petrůvka, Pitín, Přečkovice, Roketnice, Rudimov, Rudice, St. Hrozenkov se 3 koloniemi: Žítkovou, Vyškovcem a Vápenicemi, Šanov a Záhorovice. V lednu 1923 bylo připojeno Slavičínsko (Slavičín-Mladotice, Hrádek, Divnice a Nevšová). Prvním okresním soudcem byl Dr. Antonín Vlček a vedoucím berního úřadu František Feller. Berní úřad však byl již od 1. ledna 1921 zrušen.

Rozhodnutí o zřízení okresního soudu v Bojkovicích ze dne 16. srpna 1901 ZDE K NAHLÉDNUTÍ [Zdroj]

Věznice

Souběžně se soudní budovou byla vybudována i věznice s vězeňským dvorem a malou zatravněnou zahradou pro vycházky vězňů. Kolem ní byla vystavěna vysoká zeď. Za první československé republiky měl vězně na starosti pan Pravda, který zde pravděpodobně působil i za okupace. Ke konci války, kdy v tomto kraji začala působit hlavně partyzánská skupina Josefa Vernera, obsadilo blízký hotel Hvězda gestapo. V té době již byli z Bojkovic odvezeni židovští právníci. Nejznámější z jich byl Dr. Hönig, který údajně pro peníze dělal v soudním jednání průtahy. Vězením v Bojkovicích prošli za války mnozí občané. Trpěl zde při výsleších partyzán Miloš Holík, který byl velmi statečný a nikoho nevyzradil, což se mu stalo osudným. Byl popraven v Německu. Dále to byli odbojáři a velcí přátelé Josef Jančařík a Hrnčár. Po jejich zatčení projevil p. Jančařík obavu, že se již nikdy nevrátí a zemřou. Podle vyprávění p. Jančaříka mu po těchto slovech p. Hrnčár dal pár malých bylinek, které měl u sebe s tím, že když je spolkne, že se zcela jistě dočkají konce války, což se také stalo. V té době působili jako zapisovatelé u soudu p. Petr Mendl, Poledňák a Páleníček.

Poválečné období

V poválečné době byli velmi poulární soudci Dr. Bohumír Bunža, který byl poslancem Lidové strany a Dr. Josef Šála. K nim později přibyl Dr. Ludvík Pilát. Jako advokáti působili Dr. Čeněk Šilhánek a Dr. Šimoník. V této době měl vězení na starosti pan Budkovský, který byl mohutné zavalité postavy. Dr. Bunža jako poslanec velmi aktivně při jednáních ve sněmovně vystupoval proti komunismu. Věděl, že mu po únorových událostech roku 1948 hrozí zatčení, proto ilegálně opustil republiku. Po svém odchodu byl v nepřítomnosti odsouzen k trestu smrti. Dr. Josef Šála byl z justice propuštěn a byl nucen pracovat manuálně. Po Únoru 1948 byl okresní soud v Bojkovicích zrušen a převeden do Uherského Brodu a později do Uherského Hradiště. Věznice byla využita jako sklad zbraní Svazarmu a střeleckého kroužku, později zde byl sklad civilní obrany či Lidová škola umění a následně další instituce. Prostory soudu našly své využití například také jako školní třídy při výuce dětí.

Oldřich Juračka